Jdi na obsah Jdi na menu

011758

Tatra 613-4 Mi long M95

 

Rok: 23.02.1996

Číslo podvozku : TMT 613016 SP 011758

Číslo motoru : 11210

Odběratel : Tatra Kopřivnice a.s.

První majitel : Salus s.r.o. Praha

Barva : BMW 286 Cordobarot

Polštářování : Faktor 03 2Marka

Pořizovací cena : 

Výbava : Elektron disky/pneu Michelin

Rádio : SONY XR6450RDS

Diferák : 3.15

 

    Tato M95 byla po odprodeji do Německého Augsburgu koupena v roce 2000 britským majitelem. V roce 2003 byl motor 3.5i nahrazen variantou o obsahu 4.36i. Originální slušivá tmavě červená barva dodává vozidlu sportovní vzhled. Interiér vyveden v kombinaci látkových sedadel a šedé kůže na palubní desce. Tatra je ve velice dobrém stavu, a byla často k vidění na britských silnicích. Toto vozidlo je jedním ze dvou vyrobených v roce 1996. Na konci roku 2020 se vozidlo vrátilo zpět do své vlasti. 

 

Nový majitel na svých facebookových stránkách popsal celý příběh slavného návratu:

 

    Po dlouhé době příspěvek, ze kterého mám upřímnou radost:) Podařilo se mi získat model 95 z roku 1996 s VIN končícím 11758. Jedná se o jednu z posledních vyrobených Tater 613 o které jsem se dozvěděl necelé tři roky zpátky, kdy jsem kontaktoval majitele. S postupem času se díky změně priorit majitele podařilo vyjednat odkoupení vozu, který jsem následně převezl zpět do ČR. Historie vozu z roku 96 obnáší 4 roky v České Republice a Německu a mezi léty 2000 až 2020 byla vlastněna Ian Tisdale ve Velké Británii.

    V roce 2000 byla karoserie pečlivě ošetřena voskem, což uchránilo od koroze mnoho podstatných konstrukčních částí vozidla, nicméně na mnoha místech se "koroze v základní výbavě" podepsala na zejména vnějších částech karoserie. Vůz je i takto dostatečně reprezentativní a momentálně jej budu spíše udržovat v co možno původním stavu. V roce 2003 byl původní motor 3,5 přestavěn na 4,4 litru s použitím kované klikové hřídele a sady pístů, válců a kroužků z Porsche. Vůz má jinak spíše základní výbavu. Jedinou výjimkou je snad elektrická roleta zadního okna. Dále pneumatické bederní vaky v předních sedadlech, ostřikovač světlometů, topení klasické 2x BN4/I a jednička se řadí vlevo dozadu.

    Něco k převozu. Po uhrazení kupní ceny jsem se letecky přepravil do Lutonu, kde jsem vůz převzal s 124124 km! Před vyzvednutím Ian Tisdale provedl servis u Tima Bishopa, který vyměnil rozvodové řemeny, zprovoznil obě topení a seřídil motor. Dále jsem pokračoval do přístavu Harwich, kde jsem se nalodil na Stena Ferry a přes noc se dopravil do Hoek van Holland, odkud jsem pokračoval do Eindhovenu. Po cestě se zezadu začaly ozývat kmitavé mechanické zvuky a z podezření na odcházející Loebro se vyklubal přehřátý pravý zadní třmen. Ruční brzda kupodivu hladce fungovala a kously se pístky tlačící na destičky s prakticky neexistujícím brzdovým obložením. V Eindhovenu se mi podařilo koupit desky na Š130, se kterými jsem poté dojel až do ČR. Pro jistotu jsem zkontroloval a rozhýbal i zbylé tři brzdové třmeny.

    Tuto první část cesty jsem se s vozem spíše seznamoval a překvapením byly úžasné jízdní vlastnosti a mnou v tatře nepoznaná tichost co se týče podvozku a aerodynamického hluku. K tomu bych dodal, že jsem už vlastnil anebo řídil mnoho jiných Tater včetně různých Mi, M95 a T700.  Řekl bych, že 4,4 motor měl být tehdy v sérii standard namísto 3,5. Z Eindhovenu jsem pokračoval přes Drážďany do Prahy, kde proběhla krátká přestávka u zvědavců s dočerpáním paliva a kávy, odkud jsem pak pokračoval přes Hradec do Olomouce, Ostravy a cíle v Havířově. Krom kontroly německými celníky na dálnici se neudálo nic vyjímečného. Z původních 17 litrů jsem se dostal na 11,8 včetně topení kdy jsem většinou nepřesahoval 130km/h podle GPS. Spotřeba pro mě nebyla nijak důležitá, nicméně v počátku mě překvapila a asi to bylo díky brzdám. Po příjezdu se mi podařilo zabít baterii, když jsem ji 2x totálně vybil, než jsem přišel na to, že mi pražští zvědavci nechali zapnuté světlo v motorovém prostoru, které pak bralo 0,8A:) Je ovšem možné, že si Tatra nepřímo řekla o novou baterii:)

    Zajímavostí je, že úplně první kontakt s tímto vozem jsem měl někdy v létech 97-99, kdy jsem jej náhodou zahlédl (a prozkoumal) v autobazaru v Havířově, cca 300m od mého domu. Tehdy mě zajímaly pouze T603 a tato "podivnost" s nepříliš povedeným dřevěným interiérem mě neoslovila. Snad si dobře vzpomínám na cenu 180000 Kč. - pro studenta stejně nedostupná laťka. V roce 2000 v německé inzerci poskočila na 20000 DM. Pak jsem ještě vůz viděl v servise Tatra Doprava (rok nevím) a podivoval se ne příliš kvalitní karosářské opravě okolo zadních oken. Alespoň vím, že pod oknem jsou "nasmrkané" koule drátu zakryté tmelem.

   Poslední fyzický kontakt byl v roce 2014 na Tatra srazu v Nizozemsku. Zdá se, že si mě tato konkrétní Tatra oblíbila již při prvním kontaktu a přes dvacet let ke mně hledala cestu:) Jelikož byl vůz kdysi registrován v ČR a jeho emigrace byla provedena legálně a neskončil v polopřevodu, bylo jej možné zpětně registrovat a tedy celá procedura byla naštěstí jednodušší. Díky platné britské TK stačilo pouze zajistit evidenční kontrolu a vyhnul jsem se dovozové TK, ME a ani nebylo potřeba udělat technické listy k vozidlu. 18 prosince 2020 tak opět získala české občanství!

 

Zdroj : Stránky autora

 

Archiv

Datum: 4. 12. 2020
Fotografií: 8
Složek: 0