Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tatra 613-3 Scioneri

 

t613-3_scioneri_003.jpg

V roce 1989, když už bylo celkem neudržitelně jasné, že domací kapacity jsou na další vývoj T613 nedostatečné, přistoupilo se k již jednou osvědčenému kroku a na pomoc byla přizvána designerská firma opět ze země která se stala kolébkou automobilového designu dvacátého století, z Itálie.

Nebudu glosovat, proč vedení Kopřivnického závodu sáhlo zrovna po této firmě, (nabízela se i věhlasná dílna Bertone a jiné) avšak tento výběr nemůžeme považovat za šťastný. 

 Po předchozím jednání zástupců Tatry a majitele firmy Scioneri, v lednu 1989 podnik Tatra poslal po vlastní ose dva automobily T613-3 do dílen italské firmy  Scioneri s.p.a. (čti Šoneri), sídlící v Saviglianu za účelem zkvalitnění interiéru pro zatraktivnění T613 na západních trzích. Jedním z řidičů oddělení vývoje, který Tatry do Savigliana vezl, byl i legendární "Messier Dakar" Karel Loprais. Dobový tisk o této akci podrobně informoval veřejnost článkem, který je možné přečíst zde.

Na vozidla byl z logického hlediska již při výrobě brán extrémně velký zřetel na kvalitu, aby automobil určený nejvyšší vládní garnituře socialistické ČSSR v Itálii neudělal ostudu.

imagescaboejlj.jpg

Scioneri s.p.a Italy

Studio Scioneri bylo založeno v roce 1943 jako servisní dílna zabývající se opravami karoserií poškozených automobilů.

 V poválečných letech, s narůstajícím vzestupem a rozmachem automobilismu, využilo hladu po netradičních vozech a začalo se zabývat designovými i funkčními  úpravami vozů předních výrobců.

Největší slávu Studiu Scioneri přinesl jejich nápad s dvoubarevným lakováním karoserie, použitím dřeva v interiérech, ale především spolupráce s automobilkou Fiat, kde můžeme jmenovat především úpravu modelu Fiatu 500,600, 850, 1100,1300, 1500 a Multipla v pozdější době modelů 124, 125 a 127. Významná spolupráce byla též rozvinuta s automobilkou Alfa Romeo.

scioneri.jpg

V době, kdy byla zadána zakázka od Tatry, se Scioneri zabýval úpravami Fiat modelů Uno, Panda a Lancia. Především na dobové fotografii Fiatu Uno je velmi patrný rukopis a linie, kterou se Scioneri ubíralo na přelomu devadesátých let. Mnoho prvků se též objevilo na dvojici T613 upravovaných tímto Studiem. zzz239.jpg

 

scioneri_uno_2k.jpg

Rozsah úprav T613 u firmy Scioneri

Na následujícím snímku obě T613-3 po příjezdu do Savigliana

t613-3_scioneri_001.jpg

 Jak jsem již zmínil, největší změny se projevily především v estetických úpravách vozů.

Interiér - sedačky, stropnice, dveřní čalounění a zadní plato, byl kompletně potažen semišovou látkou okrové barvy, na zadní straně předních sedaček byly našity kapsy se zavíráním. Sedačky vpředu obdržely hlavové opěrky seřiditelné i ve směru vpřed a vzad.

Jediný viditelný zásah do karoserie je montáž výklopného střešního okna, což bylo na přelomu devadesátých let velmi módní a žádaná záležitost.

Oba vozy byly nalakovány zlatou metalízou. O jedné se traduje, že byla růžová, šlo však pouze o odstín zlaté.

 Okolo celého vozu byla nalepená černá dvojlinka, přední blatníky byly opatřeny plaketou s nápisem Scioneri,  kapota motoru štítkem s erbem Scioneri a kapota kufru kulatou samolepkou s erbem o průměru 8 cm.

t613-3_scioneri_002.jpg

 Oba vozy byly opatřeny hliníkovými litými poklicemi z vlastní produkce italské firmy.

Vnější zpětná zrcátka s elektrickým seřizováním z kabiny, byla použita z vozu Lancia Thema, lakovaných v barvě vozu, oba vozy obdržely nůžkové elektrické stahování všech oken a centrální elektricky ovládané zamykání.

Dle pracovníků závodu Tatra byl namontován i volant se znakem Scioneri (zde se pamětníci mýlí, byl to dřevěný volant od firmy D.B.A.) a byly provedeny úpravy motoru a převodovky pro zlepšení výkonu. Toto se však již u dochovaných vozů nevyskytuje, avšak je otázkou, zda-li k takovéto úpravě vůbec došlo. t613-3_scioneri_013.jpg

 Po návratu z Itálie, byly oba vozy přiděleny do oddělení vývoje, kde na nich došlo k několika funkčním testům a posléze přiděleny k užívání jiným oddělením závodu Tatra.

Vůz  s SPZ NJD 94-81 byl  v roce 1993 prodán VŠB Ostrava a dnes je cenným sbírkovým kusem sběratele z Havířova. Tento vůz je co se týče originálnosti  a dochováním originálních dílů velmi věrný originálu.

613_scioneri_zboku.jpg

Vůz s SPZ NJD 97-47 byl zaměstnancem závodu Tatra v roce 1994 těžce havarován. Přes hrůzně vypadající stav vraku po havárii se nikomu z tříčlenné posádky nic vážnějšího nestalo. Po havárii došlo u tohoto vozu k výměně karoserie a změněno lakování na bleděmodrou. Protože obdržel karoserii z modelové řady 4, byl osazen čtyřkovou palubní deskou. Následně bylo prodáno do soukromých rukou. I přes tuto rozsáhlou výměnu se na voze též dochovalo velké množství originálních dílů dosvědčujících úpravu v Itálii. V současné době se vůz nachází na Slovensku.

 eric-sci.jpg

Závěrem bych chtěl podotknout, že uvedené změny byly pouze velmi lehkým faceliftem a i na zmiňovanou dobu konce socialismu a materiální mizerie nepřinesly prakticky žádnou revoluční inovaci ve výrobě osobních Tater. Neuspokojilo ani tehdejší vedení podniku a proto se od další spolupráce upustilo.

Lépe se nevedlo ani firmě Scioneri, která zanikla v roce 1994.

® Miloš Bukáček 12/2013

 0403579583.jpg

 

 

 Oba vozy v dnešním stavu lze shlédnout v této fotogalerii